Tato webová aplikace byla vytvořena v rámci Strategie AV 21 v roce 2016. Je součástí výzkumného programu “Účinná přeměna a skladování energie”. Primárním cílem aplikace je poskytnout orientační informaci pro zájemce o vybudování malé větrné elektrárny o tom, jakou výrobu lze v daném místě zhruba očekávat. Informace o všeobecných větrných podmínkách lokality nicméně mohou z různých důvodů být k užitku širšímu spektru zájemců.

V mapové podobě aplikace zobrazuje jednak plošnou informaci o průměrné rychlosti větru v prostoru ČR, jednak indikativní hodnoty očekávané průměrné roční výrobě energie modelovými větrnými elektrárnami. Pro vybraný bod je pak dostupná souhrnná informace o větrných podmínkách a indikativní roční výrobě energie.

Zobrazená data vycházejí z výpočtů mezoměřítkového numerického předpovědního modelu WRF s rozlišením zhruba 3 km, který je pod jménem MEDARD provozován Ústavem informatiky AV ČR, v.v.i. Tato data byla korigována tak, aby rozsah výsledných hodnot zhruba odpovídal skutečným větrným poměrům České republiky a pomocí geostatistických metod byl zohledněn vliv lokálního terénu. Dalším krokem, jehož realizaci v budoucnu předpokládáme, je nahrazení geostatistického přístupu výpočtem modelu WAsP, podobně jako tomu je u modelu VAS/WAsP. Vypočtená mapa doplňuje v minulosti jinými metodami vytvořenou větrnou mapu pro výšku 100 m a starší mapy větrných podmínek ve výšce 10 m (zde a zde+zde), které nebylo možno převést do podoby interaktivní webové aplikace.

Výroba energie malými větrnými elektrárnami se vztahuje relativně k ploše rotoru malých větrných elektráren a jejich instalovanému výkonu, přičemž rozhodujícím faktorem je rozměr, nikoli maximální výkon elektrárny. Pro výpočet výroby byla použita křivka účinnosti malých větrných elektráren odhadnutá na základě rešerše a analýzy širšího okruhu volně dostupných podkladů. Jde pouze o teoretický odhad, doporučujeme nicméně značnou obezřetnost vůči případným indikacím, které by za stejných větrných podmínek pro elektrárnu o daném rozměru dávaly podstatně vyšší výroby než námi použitá účinnostní křivka. Výpočet přepokládá, že jde o klasické malé elektrárny s horizontální osou rotace ("vrtule"); elektrárny s vertikální osou rotace mají účinnost zpravidla nižší. Nutno je taktéž počítat s tím, že prezentované údaje indikují tzv. teoretickou výrobu větrné elektrárny. Množství reálně využitelné elektřiny pak bude nižší na vrub ztrát při vedení či transformaci elektřiny, poruch, či jiných negativních technických faktorů.

Upozorňujeme, že prezentované údaje nejsou dokonalým obrazem reálných podmínek. V prvé řadě je přesnost teoretické simulace větrných podmínek limitovaná nevyhnutelnými nedokonalostmi modelu. Tento faktor je zásadní zejména v silně členité či hornaté krajině. Dále je potřeba pamatovat na to, že větrné podmínky mohou být lokálně značně modifikovány vlivem lokálních překážek proudění. Více o problematice větrných podmínek pro malé větrné elektrárny naleznete ve starším, ale stále aktuálním článku na toto téma.

Veškeré zobrazené údaje se týkají výšky 10 m nad zemským povrchem. Lze počítat s tím, že rychlosti větru (a tedy i výroba energie) s výškou nad zemí poměrně výrazně rostou. V případě zájmu o výpočet pro jinou výšku nad zemským povrchem prosím napište na hanslian@ufa.cas.cz.